moyomi
  • O NÁS
    • KAMILA BOUDOVÁ
    • NAPSALI O NÁS
  • WORKSHOPY
    • FASHION BUSINESS
    • BOOST
    • TAKE OFF
    • FLIGHT
  • STUDOVNA
    • UDRŽITELNÁ MÓDA
    • PRO ZÁKAZNÍKY
    • LEKCE ZERO
    • BOOKSHOP
    • CRADLE TO CRADLE
  • REFERENCE
  • BLOG
  • KONTAKT
  • O NÁS
    • KAMILA BOUDOVÁ
    • NAPSALI O NÁS
  • WORKSHOPY
    • FASHION BUSINESS
    • BOOST
    • TAKE OFF
    • FLIGHT
  • STUDOVNA
    • UDRŽITELNÁ MÓDA
    • PRO ZÁKAZNÍKY
    • LEKCE ZERO
    • BOOKSHOP
    • CRADLE TO CRADLE
  • REFERENCE
  • BLOG
  • KONTAKT

Výlety do skladů, aneb Veronika cyklí textilní odpad 

6/29/2016

1 Comment

 
Dnes další success story absolventky našeho workshopu BOOST v Praze. Prosím přivítejte na svých obrazovkách Veroniku Hubkovou! 
Picture
Veronika Hubková je taková hvězda v mým životě. Jednou si mě sama našla, když jsem ještě psala třicetidílný seriál o udržitelné módě pro Fashion Map. A tak nás osud spojil. Díky Veronice mě objevil potom třeba i Tomáš Hajzler, vznikl náš rozhovor o udržitelné módě a já dostala možnost vystoupit na konferenci Svoboda Naživo, kde jsem se legendárně rozbrečela před 250ti lidma a celým internetem. Za to všechno vděčím Veronice Hubkové. 

Veronika byla na BOOSTU v Praze už víc než před rokem a byla to pro nás skvělá příležitost probrat všechny ty nápady kolem udržitelné módy. Veronika totiž šije a chtěla vždycky dělat věci víc udržitelně, než jak udržitelné je dělá dnes. A najednou mi příjde na facebooku zpráva, že Veronika začala UPCYKLOVAT! YES! No mám radost největší a hned jsem pro vás nachystala s Veronikou rozhovor. Takže, jdeme na to:

Veroniko, jak dlouho máš vlastní značku?

Ke stroji jsem poprvé sedla v létě 2010 a od té doby se ten můj šicí příběh píše. A vyvíjí se společně se mnou. Všechno to vzniklo z určitýho kreativního přetlaku. Tak nějak to porodilo samo sebe. Samovolně, přirozeně. Je to celé děsně pocitová a intuitivní věc. I kvůli tomu jak to vlastně všechno začalo vnímám svojí tvorbu spíš než jako oděvní značku jako určité zhmotňování mého vidění světa. Zhmotňování mé životní filozofie. To je i důvod proč tvořím pod svým jménem. V každý ušitý věci je prostě kus mě.
Picture

Kde si můžeme tvoje věci pořídit?

Vyrostla jsem na Fleru a ačkoli je tam toho už dneska přehršel a potřebuješ nutnou dávku trpělivosti, než se nabídkou proklikáš, vděčím mu za mnohé a zůstávám mu stale věrná. Většinu věcí prodávám tam a pak más I svoje vlastní stránky s e-shopem. http://www.veronikahubkova.cz. 

Jak jsi aplikovala udržitelnost do své značky v minulosti?

Na začátku nijak. To slovo jsem neznala. Začala jsem šít, protože jsem šít chtěla. Táhlo mě to k tomu už po základce, ale nakonec zvítězil racionální pohled na věc, řemeslo bylo na ústupu a tak jsem šla na ekonomku. Střední I vysoká. Vystudovala jsem a pak stejně zasedla ke strojům. Nakonec jsem se prostě dostala tam, kde jsem už kdysi cítila, že bych měla být. 
​
Když jsem si osvojila určité základy šití a poznala, kolik času strávíš nad tím, než ušiješ obyčejné triko, začala jsem pátrat po tom, jak je možné, že ho ty řetězce prodávají za tak nízké ceny. V ten moment se mi otevřel nový svět, do mého života vstoupila udržitelnost a přemítání nad tím, jak ji začlenit do svojí tvorby. Začala jsem číst knížky na tohle téma, potkala Tebe a od té doby to nějak plyne a zraje za pochodu.

Čerpáš nějak dodnes z našeho workshopu?

To si piš! Byl to neuvěřitelně inspirativní víkend plný úžasných potkávaček a rozšířených obzorů. Nabrala jsem si tam pozitivní energie a elánu na svojí tvůrčí cestu plný kapsy. Ještě pořád v nich něco je. Na workshop jsem přicházela s přesvědčením, že v souvislosti se svojí tvorbou vím, kam jdu. Na konci se ukázalo, že to bylo spíš jen hodně mlhavé tušení. Věděla jsem, kam bych chtěla dojít, ale tak nějak jsem tápala, jak se tam vlastně dostanu a taky proč tam vlastně chci. Chyběl mi účel. Boost mi pomohl s jeho definováním, utřídila jsem si všechny svoje myšlenky, získala větší tah na bránu, navázala nejedno přátelství. Bylo to nesmírně bezva.

​A teď ta upcyklace.

Upcyklace je princip výroby oblečení z materiálů, které byly určené jako odpad. Buď to jsou kazové látky, nebo odstřižky z produkce, nebo někdo koupil víc látky a teď látka sedí na skladu a čeká, co s ní bude dál. Často se používá výraz "dead stock", čili mrtvé zboží na skladu. Z armádních "dead stock" padáků šije třeba návrhář Christopher Raeburn, který se prezentuje i na Londýnském fashion weeku.

Co tě k tomu přivedlo?

Informovanost. Nepřišlo to ze dne na den, ale plíživě, krůček po krůčku. Tím jak jsem vic a víc nahlížela pod pokličku toho, jak funguje dnešní módní svět, převládal ve mě víc a víc pocit, něco s tím dělat a hlavně nebýt toho součástí, což jsem dřív (přiznejme si upřímně), byla. Ve srovnání s velkými oděvními giganty se samozřejmě bavíme v měřítku mikro na entou, jenže to pro mě není argument. Na začátku svojí šicí cesty mě vůbec nenapadlo, že by móda jako taková mohla škodit. To bylo před pěti lety. Udržitelnost, slow fashion, ekologie v móde, moc se o tom ještě nemluvilo. Začala jsem tyhle témata objevovat postupně, strašně mě to bavilo, chtěla jsem vědět víc a víc a v přímý úměrnosti k nabývání informací jsem začala měnit i způsob toho z čeho a jak tvořím. Když do toho dnešního fast fashion modelu vidíš, tak už se v tom žádný člověk, který má alespoň špetku svědomí přece nemůže dobrovolně vézt a přehlížet to. Je to o určitý vnitřní zodpovědnosti, o vnitřním nastavení toho, že Ti věci nejsou jedno. A tak jsem se dostala až ke tvorbě z odpadu, která dneska dělá 80 % mojí nabídky. Cílem je samozřejmě stovka. Aktuální teď pro mě je stabilizace dodavatelského řetězce a dotažení spolupráce s dalšími pletárnami, se kterými jsem v jednání. Jedu si teď v rovnici odpad = poklad.

Co za materiál jsi sehnala?

Specializuju se na úplety, takže jsem primárně lovila zbytkovou úpletovou metráž. Napsala jsem mail do pletárny v Havlíčkově Brodě, představila svoji filozofii a zeptala se, jestli mají zbytkovou metráž z výroby. Odpověď byla jasná a zřetelná. Máme. Přijeďte se podívat. A tak jsem si udělala výlet. Na skladě jim ležela v pytlích nasáčkovaná zbytková metráž z výroby, ale byly tam i látky natočené na rolích, prostě jen proto, že se toho vyrobilo moc. Tohle že už nikdo nechce? Měla jsem oči navrch hlavy. O problematice textilního odpadu jsem četla, psala, trend upcyclingu dlouhodobě sledovala. Věděla, jsem, že chci do budoucna jít touhle cestou. Až když jsem ale na vlastní oči viděla, kolik toho fakticky je, nákup nových materiálů mi v tu chvíli přestal davát smysl, nebylo na co čekat. Odjížděla jsem z pletárny o několik kilo úpletový metráže těžší a v hlavě měla obrovskýho brouka.

Vykupuješ nebo ti ho dávají zdarma?

Bez peněz, pro zbytkovou metráž nelez. Je to obchod jako každý jiný.
Picture
Picture

Řekla bys, že je to snadná cesta? Jaké to má výhody a nevýhody pro návrháře?

Je to osobitá cesta. Není to tak, že si sedneš, políbí Tě Múza, ty si rozkreslíš kolekci a pak hledáš, z čeho ji ušiješ. Musíš na to jít opačně. Podívat se na to co máš k dispozici a z toho tvořit. Tím Ti vznikají určité limity, které jsou podle mě důvodem, proč upcyklace zatím nejede ve větším měřítku. Skládáš to dohromady jako puzzle, kdy jednotlivý dílky sháníš po všech čertech. Po kreativní stránce se ale maximálně vybiješ, z hlediska nákladů na material navíc ušetříš i nějaký ten peníz, protože zbytkovou metráž většinou odkupuješ za zvýhodněnou cenu. V neposlední řadě Tě pak hřeje pocit, že děláš něco smysluplného. Snižuješ textilní odpad, šetříš přírodní zdroje a planeta Ti tleská.
Veroniku s její novou upcyklovanou kolekcí možná uvidíte i na Sustainable Fashion Dni v Kafkově domě 3.a 4.9.2016. V rámci doprovodného programu pro vás dokonce chystáme workshop o ucpyklaci, kde Veronika určitě také dostane slovo, no já už se nemůžu dočkat! ​
1 Comment

Můj 'nový' šatník plný starého oblečení

6/21/2016

0 Comments

 
Jsem zpět v Paříži. Autobusem jsem jela tam i zpátky, protože můj kufr by na letišti jistě neprošel váhovými limity. Holt těch kamarádek mám v Čechách víc, takže těhotenské oblečení jsem podědila tam (k tomu jsem dostala doma vyrobený med od Veroniky z blogu Sláma v botách a organický kokosový olej z brněnské vegan restaurace Forky's. A to se v příručním zavazadle letadlem přepravit nedá). A tak mám teď komplet nový šatník s pracovním názvem 'mum to be'! Ale nový tam mám jen jeden kousek - lokální a etický a děsně šik :-) 
Picture


​FÁZE ČÍSLO JEDNA: NÁVŠTĚVA FASHION BANKY

To je krycí název velké skříně u mých rodičů, ve které ještě stále schovávám, co jsem si před léty ušila, nebo oblečení, které z nějakého důvodu teď nechci nosit - buď mě prostě omrzí, nebo je na Paříž moc krátké či průhledné (snad celý můj šatník z Londýna spadá do této kategorie) nebo mi 'dočasně' nepadne velikost. Na odpis ještě ale určitě není a tak ve 'fashion bance' čeká, až na něj zase příjde čas. 
Našla jsem dokonce troje 'krátké a průhledné' šaty, které jsem v Paříži mohla nosit už jedině s legínama a tak mě omrzely. Teď se ale budou hodit. Na jedněch z nich je dokonce napsáno 'maternity', i když jsem je nosila několik let v úplně normálním, čili ne jiném stavu viz. fotografie níže s mou šéfovou z Londýna versus moje vystoupení na Sustainability Day, kde jsem už v pátém měsíci. 
Picture
Picture


FÁZE ČÍSLO DVA: NAVŠTÍVIT KAMARÁDKY

'Nové' oblečení jsem potom dostala od kamarádky Radky - šaty z úpletu a mimo jiné i pruhované námořnické tričko! Yes! Vrcholný úlovek jsou potom džíny od Zuzky, která komentovala můj první post o krizi v šatníku. Ano, opravdu jsme se sešly a mám po Zuzce džíny pro těhulky (mrtě pohodlný, fakt!), silonky a tílko. Zuzi, Radu, oběma tisíceré díky! 


​FÁZE ČÍSLO TŘI: STATEMENT SHOES

Jojo, ten funkční šatník je plný 'basics', základních kusů oblečení v základních barvách. Mám tam jedny tyrkysově modré šaty, ale to je tak ten největší ústřel, který tam najdete. Takže je fajn mít nějaké výraznější doplňky. A já jsem ulovila super kecky od české značky Playbag! Nejsem si úplně jistá, jak se dají recyklovat, jinak ale splňují všechny možné požadavky - jsou vyrobené v Čechách, jsou strašně krásné a pohodlné a od pohledu kvalitní. Jak je prověří čas vám napíšu časem. Každopádně skvěle doplňují můj nový, poděděný šatník. Zvolila jsem barvičky oproti krémovým keckám, které by v mém basic šatníku zapadly mezi hromady basics. 


​FÁZE ČÍSLO ČTYŘI: NOVÁ FASHION BANKA

Doma jsem všechno vybalila - jak kufr, tak aktuální obsah skříně plný oblečení, do kterého se už s potomkem nevejdem. To jsem složila do kufru a ten jsem zaklidila. Moje nová fashion banka. Můj dnešní vklad přezkoumám tak za půl roku. Věřím, že ty slim džíny velikosti 38 budu zase brzo nosit. Stejně jako bílý vypasovaný krajkový top, který maminka ušila starší ségře do tanečních a ve kterém dělám parádu na konferencích, ale musela bych se fakt vrátit kompletně do původních mír. Naděje umírá poslední. 
0 Comments

Kamilo, proč si to oblečení nekoupíš?

6/17/2016

0 Comments

 
Picture
Photo credit: Alejandra Gomez Vasquez
V mém životě je jedna úžasná žena. Není tam dlouho a nevídáme se často, ale když se vidíme, nebo si voláme, je to vždy inspirující a obě nás to hodně posune. A zmiňuji ji v různých rozhovorech téměř nevědomky docela často. A i tento post je inspirován naším hovorem. 

Volala mi pár dní po tom, co jsem napsala článek o Krizi v šatníku, na jehož konci je výzva všem čerstvým maminkám, které neplánují další miminka, že se ráda ujmu jejich těhotenských šatů. 

Kamilo, a proč si to oblečení pro boha nekoupíš? 

WOW! To je super tip na post na blog! Mám k tomu totiž tolik důvodů, že by vyšlo i na kratší povídku. 

1. To mateřské oblečení potřebuji stejně jen na pár měsíců. 

Ano, ta aktuální poptávka po novém oblečení se týká těhotenské módy. Půlku tohoto požehnaného období mám navíc už za sebou, takže se bavíme maximálně o čtyřech měsících mého života. Navíc budou prázdniny. Většinu času se budu - tak jako po celý rok - válet doma s kompem nebo chodit po lese a to snad zvládnu v legínách a tričku. Bavíme se tedy o oblečení, které si na sebe vezmu ve finále jen párkrát - čeká mě vedení workshopu, Sustainable Fashion Day a nějaké ty pracovní schůzky. A kvůli tomu nemá smysl zatěžovat planetu poptávkou po novém oblečení a generováním nového nechtěného oblečení = odpadu. 

2. Všude se toho všem válí haldy. 

Má kamárádka mi volala proto, že sama má doma spoustu šatiček a halenek, které by se mi mohly hodit. Čili sama je důkazem druhého důvodu, proč není třeba oblečení kupovat - všem se toho totiž doma válí celé haldy a většinou se toho lidé potřebují nějak zbavit, je jim líto to vyhodit, takže někomu to dočasně či trvale půjčit je WIN WIN. 

3. Štěstí hledej v organické stravě, knihách a výletech. 

Na druhou stranu organické jídlo, výlety a volná odpoledne strávená v lese se nikomu doma ve velkém neválejí. Možná farmářům na organických farmách, ale těch v Paříži moc nemáme. A je to právě opravdové jídlo, klid, příroda a osobní růst, který mě dělá opravdu šťastnou. Takže logicky radši investuji tímto směrem ;-) 

We all need a break from the #bigcitylife even if just for two hours. #love #nature #cityescape #fridayevening #paris

A photo posted by @kamila_moyomi on May 27, 2016 at 12:33pm PDT

#newyearresolution #meaningful #life more at www.moyomi.com

A photo posted by @kamila_moyomi on Dec 26, 2015 at 5:08pm PST


​4. Oprané oblečení v sobě má méně chemie. 

Další můj oblíbený argument je, že čím víc to perete, tím menší dávku chemie dostáváte. Jak jste ode mě jistě již slyšeli, móda je druhý nejšpinavější průmysl na světě a velký podíl na tom mají právě chemikálie používané při pěsotvání bavlny, bělení, barvení, tištění a finálních úpravách textilu. I když je látka v textilce praná, pořád v ní zůstává dost chemie, která může být zdraví škodlivá. A kůže je náš největší orgán a vstřebává všechno, s čím příjde do styku. Proto já ráda oblečení spíš starší. Čím víckrát bylo vypráno, tím menší dávku dostanu. Možná dokonce žádnou ;-) A třikrát tolik to bude platit u oblečení na naše miminko. Chemikálie z barviv a potisků totiž způsobují nejen alergie, ale i hormonální změny, poškození plodu v těle matky, rakovinu... To nechceš. 
Jaký biohazard dnes nabízí obchody s módou můžete shlédnout v následujícím dokumentu. 


​5. Žít podle mých hodnot... a zachovat si kredibilitu. 

Jo, je to tak. Jeden z důvodů, proč si já nemůžu koupit nějakou levnou módičku na pár měsíců je i fakt, že to nějak nesedí k tomu, co propaguji a upřímně žiji. Musela bych potom těm médiím buď lhát, nebo přiznat, že všechno, co jsem doteď hlásala, už neplatí, že jsem to asi nemyslela tak smrtelně vážně. Ale já to tak opravdu vidím a cítím. Možná na venek působím jako 'socka', která si nechce jít koupit nové oblečení, protože šetří (i to je určitě pravda), uvnitř vím, že žiji svůj kreativní život podle svého. Že mě víc baví hledat řešení, poznávat nové lidi a vyměňovat si s nimi oblečení a zážitky, než trávit odpoledne v obchoďáku. 

6. Nebojkotovat, nepodporovat. 

Koupit si dnes kousek oblečení přeci není žádná velká finanční zátěž, tak o jakém šetření se tu bavíme? Oblečení je často levnější než oběd, tak co dělám Zagorku! A hlavně: 'co by ti chudáci tam asi jedli, kdybychom si to oblečení přestali kupovat?' 
Já nevěřím na to, že nákupem oblečení v řetězci, na které přeci má dnes každý, podporuji lidi v chudých zemích. Podporuji nadnárodní korporace, které je vykořisťují, takže tam mě nakupovat neuvidíte. Nejsem zastánce doslovného bojkotu řetězců, sama bych vám to nikdy nenavrhovala, každý má svou svobodnou vůli a třeba i já se tam zase někdy objevím v roli zákazníka. Naštěstí se mi ale daří nacházet řešení, jak vypadat skvěle a nepodporovat business, s jehož hodnotami se nedokážu ztotožnit. 

7. Ani ta kvalita mě není hodna. 

Ano, toto se opět týká především té levné a rychlé módy - rychle vyrobit, rychle prodat, hlavně aby se to rychle rozpadlo a zákazník se zase rychle vrátil a koupil si další. A koupit si něco, co na mě rychle ztratí tvar a barvu a rychle se tomu udělají žmolky mě prostě nijak netěší. 

'I am too sexy for the quality of fast fashion.'

Oblečení, které přežilo mateřství mých přátel a nově navázaných známostí, je již prověřené časem. ​​

8. Abych si mohla koupit něco, co opravdu chci podpořit. 

Ano, tehle článek je odpověď na otázku 'proč si Boudová nic nekupuje'. Příště možná napíšu něco o tom, co si chci koupit. Nekupuji si levnou módu, protože já nejsem hodna té kvality ani toho, jak to oblečení bylo vyrobeno. Na to si sebe prostě moc vážím. 
A chci si pořídit nějakou super chemicky čistou, designově perfektně vyřešenou věc z materiálu tak kvalitního, že se mi bude chtít až brečet! Ale aktuálně se na seznam top priorit dostal recyklovaný a recykovatelný kočár, šátek na nošení miminka a kompletní seznam věcí, který si mám vzít s sebou, až budu rodit... takže o těch vysněných designových kouscích asi až někdy příště. 
0 Comments

Moyomi Piknik - na co se můžete těšit 

6/10/2016

0 Comments

 
Picture
Blíží se první Moyomi pinkik!  Podle Google Maps jsme konečně určili přesné místo činu, chystáme produkci i program a já mám pro vás praktické informace o tom, jak to celé proběhne k radosti nás všech. 

4 tipy pro vás! 

Ano, ano, vizitky a případné ukázky své práce s sebou! Na tabletu, v portfoliu, v telefonu. Ať se můžete bavit s ostatními účastníky o svých projektech konkrétně. 
V první části pikniku pro vás máme také přichystanou organizovanou zábavu, abychom prolomili ledy :-) Pokud nejste od přírody extrovert a networking je pro vás španělská vesnice, jistě se vám naše organizovaná zábava bude hodit. 

PIKNIK JSME SAMOZŘEJMĚ PLÁNOVALI VENKU, ALE POČASÍ NÁM NEPŘEJE A TAK POŘÁDÁME PRVNÍ PIKNIK V BISTRU 8. OBČERSTVENÍ SI TEDY MŮŽETE POŘÍDIT DLE LIBOSTI NA MÍSTĚ A POKUD NAKONEC PRŠET NEBUDE, MŮŽEME SE DO LETENSKÝCH SADŮ PLYNULE PŘESUNOUT
​PO ZAVÍRAČCE V 9:30. 

Už nám také přišlo několik zpráv, kdo příjde pozdě. Program v 6 večer platí, ale neostýchejte se volně přicházet a odcházet. Všechny vás propojíme alespoň virtuálně, kdyby se náhodou někdo s někým minul. 

 Na Facebook eventu vyplňte náš průzkum! Jaký máte profil?

Na piknik dorazí moje kamarádka Monika Nováková, která aktuálně žije a pracuje v Berlíně. Také čekáme lektorku workshopu o Fashion PR Olgu Vrbíkovou! Podívejte se na krátké video o jejím workshopu a určitě se propojte s její agenturou Artspeak na facebooku. Pokud je PR vaše snová dráha, na pikniku můžete s Olgou probrat všechno, co vás zajímá. 

Já už se nemůžu dočkat! 

0 Comments

Krize udržitelného šatníku 

6/3/2016

5 Comments

 
Picture

Mám v šatníku samé perly a jsem na to náležitě hrdá! ​

Křusky - říkám tak zlatým sandálkům z TOPSHOPU - které jsem si samozřejmě nekoupila, ale našla jsem je v Tanzánii v šuplíku stolu, když jsem tam byla jako dobrovolník. Čeká nás již pátá sezóna, jednou jsem je dala dokonce podrazit! 

Top, halenku, kraťasy a kalhoty po mamince, které i po těch desítkách let vypadají úplně skvěle! Ta léta jsou poznat jen podle zipů. 

Ten kožich od babičky, čtyřikrát podražené konačky, batoh od Alex Monhart, klobouk od Sofye Samarevy, kabát od Jan Zeman. 

Tuniku z hrabárny v kulturáku našeho velko města za 20 Kč. Nebo ten slavný kašmírový svetr za stejnou částu ze stejného zdroje. 

A právě v tom kulturáku proběhly před třemi lety mé poslední nákupy. Ne, pardon, loni jsem si koupila boxerské rukavice a letos na jaře jsem si koupila šaty na nějakou 'posh' svatbu přátel mého přítele. Rozpočet: 10 euro. Vyhrábla jsem je v jednom šik sekáči v Paříži, když přijela na návštěvu Lucie z blogu Život podle Lucie. 
Léta můj šatník nic nepotřeboval! Jen opravovat, zašívat a podrážet. Sem tam něco podědit nebo vyměnit mezi ségrama a na zvláštní příležitosti - mluvím o pár dních lyžování v horách - něco půjčit. Šťastně jsem si nosila pořád to samé v mém super funkčním šatníku, kde se všechno ke všemu hodí. ​​

Najednou ale přichází krize.
Některé kusy začínají podléhat zubu času.

Na bílou tuniku mi upadl kus pizzy a nejde to vyprat... ok, tak za tohle čas až tak úplně nemůže. 
Halenka po mamce se nějak nevysvětlitejně roztrhla na zádech ve švu. 
Jednu bílou košili jsem nenávratně poškodila při pádu z kola, stejně jako zlaté džíny, které jsem trochu natrhla na koleni. Ok, ani tohle čas zas tolik nezavinil. Nebo vlastně jo! Protože já pospíchala - element času - a tak jsem byla trochu nepozorná a srazilo mě trochu auto. 
Křusky z Tanzánie se začínají nějak divně rolovat, ty už dlouho nevydrží. Ale to nejhorší teprve přichází! 

Podle jednoho britského průzkumu je změna velikosti jeden z důvodů, proč se lidi zbavují svého oblečení a nebo naopak kupují nové. A právě dočasná změna velikosti mě teď čeká. Jsem na začátku pátého měsíce těhotenství. (YYYAAIII!!! Fanfáry, vyletí konfety a trubači zatroubí halelujah! Lidé se radují, gratulují a začíná tří denní oslava)
A co teprve, až se nám to dítě narodí! Kde já seženu komplet nový udržitelný šatník pro naše baby a jak udžím tempo, když ty děti tak rychle rostou?!
No, za prvé nebude slintat, blinkat, čůrat nebo kakat, takže oblečení nebude špinit a nebude ho potřebovat tolik. Všechno podědí nebo nakoupíme z druhé, třetí, případně čtvrté ruky. Nebo založím značku oblečení na miminka z nebarvené organické bavlny nebo tencelu. Mám ještě pět měsíců, všechno stíhám. Na dveře napíšu: přijímáme pouze organické oblečení a dětské knížky v Angličtině, Češtině nebo Francouzštině. Plasty a konvenční oblečení mi nesmí přes práh. (Jsem ještě normální? Jsem. Po tom, co jsem si přečetla o tom, jak se z kamarádky Veroniky stala Lesana, si připadám jako standartní nanynka z paneláku.)

Potomka nějak vyřeším, ale co na sebe teď? 

Legíny, volné triko a svetr ze sekáče! Kozačky, kabát, velkou šálu, klobouk od Sofye, budu za hvězdu!
"To, že jsi těhotná, neznamená, že se budeš oblíkat takhle, když jdeme ven." S láskou se na mě směje můj milovaný (nepochopil, že jsem chtěla triko a svetr zamaskovat kabátem a šálou a pozornost odvést kloboukem) a před odchodem na večeři zamíří k mé skříni, vytáhne košili velikosti 36 a zapíná mě do ní. Ne, baby, tohle nepůjde. Tak top s krajkou na zádech, ale co k tomu? Džíny s nízkým pasem! To bude v pohodě! Ale nebylo... celý večer jsem měla rozeplý poklopec, protože miminko chtělo prostor. Ještě, že jsem měla tu velkou šálu, která všechno zkryla. 
​

Takže: mám dvoje kalhoty. Nezapnu už ani jedny. Stejně tak už mi není ani jedna z mých tří sukní. Zbývají tedy legíny, které jsem stejně nosila pořád i před tím, než ve mě začal růst náš budoucí potomek (hurá!). Spoléhala jsem na bílou tuniku z toho sekáče, ale ta historka z Bratislavy s tou pizzou... a ten flek, co už nejde vyprat. Dá se ale schovat do těch legín, takže nosit se to dá. Potom mám ještě jedno delší tričko z dlouhým rukávem, které mi věnovala kamarádka a to se mnou ještě alespoň dva měsíce vydrží. Přes pěti-měsíční bříško se dají obléknout ještě všechna trička z úpletu i pletená vestička. Vejdu se dokonce  i do plavek, takže sportu zdar! Můj super kabát nemá žádné zapínání, takže ten také obleču a kožich díky bohu snad potřebovat nebudu a koncem října porodím než příjdou první mrazy. S tou klimatickou změnou ale jeden nikdy neví.
Píšu kamarádkám, které v posledním roce porodily a nechystají se na další a projíždím online second-handy. Sama netuším, jak to dopadne. Tipy a vaše odložené oblečení, které by mi zapadalo do šatníku, prosím popisujte v komentářích. 

pokračování příště

Za super fotku s mikrofonem tisíceré díky Nikol z Linnette Photography. 
5 Comments
    Picture

    By Kamila

    Fashion blog tak trochu jinak. Ano, je o trendech, ale o socio-kulturních trendech a o trendech trhu. Je o tom, jak zodpovědně podnikat v módě a jak to prožívám já. Čím se inspiruji, co čtu, jak vedu SLOU Days a s jakými hodnotami vstávám a tvořím každý den. Welcome to my universe. 

    Categories

    All
    Bookshop
    Business
    Cradle To Cradle
    CZ
    Efektivní šatník
    Fashion Business Semestr
    Inspiration
    Lifestyle
    Motivation
    My Life
    Paris
    Refuse
    Responsible Entrepreneurship
    Retail
    Success Stories
    Sustainable Fashion
    Tradeshows
    Trends
    Visions

    Archives

    February 2020
    November 2018
    July 2018
    September 2017
    October 2016
    September 2016
    August 2016
    July 2016
    June 2016
    May 2016
    April 2016
    February 2016
    January 2016
    December 2015
    November 2015
    October 2015
    September 2015
    August 2015
    July 2015
    June 2015
    April 2015
    March 2015
    January 2015
    December 2014

    RSS Feed

Powered by Create your own unique website with customizable templates.