Baví vás móda, ale návrhářem být nechcete? Tak zkuste stylistu, to je pořád hodně kreativní, ale je to také hodně práce s cílovým zákazníkem. Pokud jste - stejně jako já - spíše business to business person, baví vás strategie, čísla a občas velký tlak, tak buyer je pozice pro vás. 
Nákupčí je dvojí. Původně byli nákupčí pouze na straně distribuce a prodeje a nakupovali zboží od značek (viz video o distribuci v Lekci Zero). Vzhledem k tomu, že dnes distributoři v podstatě vystupují jako značky, vznikla role nákupčího, který stojí u vývoje produktu od prvního návrhu po statisíce šatů v obchodě. 
A vzhledem k tomu, že značky si dnes otvírají vlastní distribuční a prodejní kanály - ať už se jedná o pop-up store, e-shop nebo prostě monobrand butik, buying je téma i pro všechny značky. 
Nákupčí má na starost budget - tedy rozpočet - a jeho optimální využití. Rozhoduje o tom, kdy se kolik čeho za kolik koupí, vyjednává s dodavateli, musí výborně znát nejen svého klienta ale také celý trh, nové technologie, materiály. Jeho práce podléhá strategii firmy, ve které pracuje. Musí dodržovat pokyny a přinášet požadované zisky díky své reaktivitě a vyjednávacím schopnostem. 
Z vlastní zkušenosti musím říct, že nákupčí to nemají snadné. Jsou to právě oni, kdo tlačí na dodavatele, požadují rychlejší dodání a penaltují fabriky ve třetím světě, když dodají zboží pozdě, nehledě na to, že to jsou právě nákupčí, kdo tlačí na ceny a to se potom promítá na milionech zaměstnanců módního průmyslu. Nákupčí to ale dělat musí, jinak ho vyhodí a najmou jinou hyenu, které to nebude vadit. 
Pokud řešíte nakupování zboží pro svůj vlastní retail, potřebujete určitě víc informací, než vám může poskytnout tato kniha. Nákupčí řeší různé analýzy, projekce a předpoklady, potenciály podle sektoru, marže, 'vratky', sezóny, daně, logistiku, cla, 'incoterms', kvóty, ... Tato knížka je spíše pro studenty, kteří sní o dráze nákupčího a chtěli by vědět, co tato role obnáší. Kniha Fashion Buying přináší přehledný popis situace, na druhou stranu je orientována na masový trh a na surový business bez hlubšího významu, což je nejen zavádějící ale také zastaralé, stejně tak jako její informace o CSR - corporate social responsibility. Pokud potřebujete základní přehled o roli nákupčího, tak bych vám ji s opatrností doporučila, ale pozor: právě kvůli tomu, že kniha nemluví o všech možných matematických operacích, které nákupčí musí zvládat, vyvolává docela příjemnou představu o cestování za dodavateli a navštěvování módních přehlídek, ale realita je někde jinde. 

Zítra, 13.11.2015, se v New Yorku konná C2C symposium, a tak - ačkoliv tam nemohu být - mám pro vás lespoň blog post, poctu Cradle to Cradle, díky pánům Williamu McDonoughovi a Michaelu Braugardovi za vizi o světě, ve kterém chci žít. 

Základní princip Cradle to Cradle jsem nastínila v minulém článku. Jedná se o systém, kde materiály donekončna kolují bez ztrátě na kvalitě a bez toho, aby poškozovaly přírodu. Je důležité koncipovat materiály tak, aby se daly dál recyklovat a produkty tak, aby se daly snadno oddělit na jednotlivé recyklovatelné části. Všechny materiály se dají rozdělit do dvou základních skupin: přírodní materiály a technické materiály. Každá skupina si koluje ve svém cyklu a všechem odpad se stává živinami pro svůj systém. 

Lineární systém výroby by se v této terminologii jmenoval Crale to Grave - od kolébky do hrobu. V tomto systému dnes frčí drtivá většina všeho zboží. Jedná se o samé 'crude products', hrubé prdukty, které byly narychlo sesmolené v honbě za penězi bez zamyšlení nad tím, jak je jednou můžeme recyklovat. Když nikdo neví, jak je můžeme recyklovat, tak je nikdo recyklovat nebude. I produkty, které dnes recyklujeme k tomu ale nejsou předurčeny a tak jsou 'znásilňovány' do nových materiálů a forem, jsou v nich nadbytečné a nebezpečné chemikálie. Máme prostě 'design problem'.

"Crude Products
Produkty, které nejsou navrženy výhradně pro zdraví lidí a planety jsou neinteligentní a neelegantní - nazýváme je hrubé produkty." 

"Představte si, že stojíte u dnešní typické skládky: starý nábytek, potahy, koberce, televize, oblečení, boty, telefonu, počítače, komplexní produkty a plastové obaly stejně tak jako organické materiály jako například pleny, papír, dřevo a zbytky jídla. Většina z těchto produktů byla vytvořena z hodnotných materiálů, které si vyžádaly úsilí a náklady na jejich získání a výrobu, materiály v hodnotě miliard dolarů. Ty organické materiály mají také svou hodnotu - mohou se rozložit a vrátit bio živiny do půdy. 
Naneštěstí, všechny tyto věci jsou zarovnané na skádce, kde příjde jejich hodnota vniveč." 

"Přemýšlejte o tom: systém vás nazývá 'spotřebitelem', ale je toho málo, co doopravdy spotřebujete - nějaké jídlo, tekutiny. Všechno ostatní je navrženo tak, že to máte jednou vyhodit = throw it away. But where "away"? Of course, "away" does not really exist. "Away" has gone away." 
Promiňte, nemohla jsem si tu anglickou slovní hříčku z Cradle to Cradle odpustit. V Češtině to zní mnohem méně cool, nejbližší překlad by byl asi: ... že to máte jednou vyhodit pryč. Ale kam 'pryč'? Samozřejmě, že pryč je pryč, zmizelo. 

"Navíc to, co my vidíme v našem odpadkovém koši, je jen vršek ledovce. Samotný produkt obsahuje pouze 5% surových materiálů, které jsou zapotřebí při procesu výroby a distribuce." 

"Hory opadu kupící se na skládkách jsou narůstající starost, ale ani objem tohoto odpadu a prostor, který zabírají, není hlavním problémem cradle-to-grave designu a systému. Větší starost nám dělají všechny ty živiny, hodnotná potrava jak pro průmysl tak pro přírodu, které jsou kontaminované, přišly nazmar, jsou ztracené. Nejsou ztracené pouze proto, že nemáme adekvátní systém jejich znovuzískání; jsou ztracené proto, že mnoho produktů jsou dnes tzv. Franknštajnovy produkty, jak je humorně nazýváme. Jsou to směsice materiálů chemických a biologických, kde žádný z nich nemůže být zachráněn po svém současném životě či využití." 

Ačkoliv nechtěně, lineární systém nám přinesla industriální revoluce. Společně s ekonomicko-politickým systém stvořila dnešní situaci, kdy je levnější těžit ropu a vyrábět z ní v rozvojových zemích nový plast a potom ho vyhazovat na skládky, než recyklovat plast, který už v západních zemích a všude po světě máme. A není ho málo. 
Řešení už přicházejí. Například bioplasty vyrobené z kukuřice, které se v industriálním kompostu rozloží během několika měsíců, v přírodě by to i tak trvalo desítky let. Co je ale důležité je, že bio plasty přírodu nekontaminují, jsou bezpečné. 
Slyšela jsem také, že se blíží vyhláška, že města musí zajišťovat popelnice na bio odpad, abychom alespoň přírodní žinivy navrátili přírodě a nehnojili jsme chemií. Těším se, že jednou přijde vyhláška o tom, že i to nejlepší naše hnojivo bude navráceno přírodě, ale s tím, kolik dnes lidé berou antibiotik a hormonů je snad lepší, že to nejcenější, co bychom přírodě mohli dát, je chemicky vyčištěno a skončí na kontaminované skládce... 

Anyway, vidím a cítím, že základna uvědomělých spotřebitelů a podnikatelů roste, lepší zítřky jsou za dveřmi. 
<3 Kamila 

[Zaráží mě, že jsem o samotné té knize ještě ke mě na blog nic nenapsala... hm... ]

William McDonough je architekt. Již při studiích se zajímal o udržitelnost a navrhování lepších budov. Ať už to byl on sám, nebo jeho kolegové se stejným smýšlením, vždy navrhli jen 'méně špatný' dům. Měl menší spotřebu, materiály byly více udržitelné, barvy a nátěry méně zdraví škodlivé. Prostě méně špatný. William toho měl už jednou ale dost. Už nechtěl být jen méně špatný, chtěl dělat věci opravdu dobře na 100%. A tak se zrodil princip Cradle to Cradle. 

Cradle to Cradle je návod na tvoření lepšího světa, víc než udržitelnost, vylepšená cikrulární ekonomika, svět bez odpadu, systém, ve kterém můžeme všichni žít v hojnosti. Protože veškerý odpad je využit jako živiny - buď pro biosféru, nebo pro technosféru. Industriální reinkarnace materiálů za použití čisté energie - od kolébky do kolébky. 

Základním principem Cradle to Cradle je, že se všechny materiály do nekonečna recyklují ve dvou oddělených cyklech: přírodní materiály v přírodním cyklu tak, jako již milióny let a syntetické nebo technické materiály v technickém cyklu tak, jak se o to dnes pokoušíme. Současný systém má ale mnoho nedostatků. 
Materiály a produkty, které jsou dnes na trhu, nejsou koncipovány a vyvájeny s myšlenkou na jejich další upotřebení. Ani PET lahve nejsou vyrobeny tak, aby se daly dále recyklovat (ačkoliv několik modelů na trhu už to má na sobě napsáno, netroufám si potvrdit, že to je pravda). 
Z PET lahve se totiž další PET lahev udělat nedá. Ano, dají se z nich udělat vlákna a z těch se dá udělat fleezová bunda, ale na novou PET lahev je potřeba panenská ropa. Tento způsob 'recyklace' zdá se mi poněkud nešťastný, nedokonalý. 
Další zarážející věc na současném systému je trvanlivost obalů obecně. Koupíte si třeba právě tu lahev vody nebo bonbóny. Během několika hodin obsah zmizí, obal tu ale zůstane ještě stovky let. 

Podle Cradle to Cradle máme 'design problem'. Ve shonu, který nastolila průmyslová revoluce, jsme začali vyrábět produkty a hledat levnější a rychlejší způsoby jejich výroby, a nějak jsme zapomněli pozastavit se nad tím, zda má naše konání smysl v dlouhodobém horizontu. V době průmyslové revoluce se zdálo, že přírodní bohatství je nekonečné, že máme spoustu lesů a různých surovin. Nikoho by ani nenapadlo, že je třeba vyrvářet nějaký uzavřený cirkulární systém a vyvíjet produkty k tomu určené. Dnes je to naopak nevyhnutelný scénář. Pro někoho strašidelná změna, pro mnohé z nás radostná a kreativní výzva. Navrhovat materiály a produkty k recyklaci předurčené. 
​
* Kombinují přírodní a technické materiály pouze tak, že se dají zase snadno oddělit.
* Dají se do nekonečna recyklovat bez úbytku na kvalitě.  
* Obsahují pouze bezpečné materiály a chemikálie. Nejsou toxické nebo karcinogení. 
* Jsou vyrobeny čistou energií (energií obnovitelnou, bez emisí CO2) 

Kniha Sustainable Fashion and Textiles od Kate Flatcher je považována za bibli udržitelné módy. Ačkoliv byla napsána již v roce 2008, dodnes nabízí ucelené informace o materiálech a dopadu módy na společnost, stejně jako nabízí řešení a nekonvenční koncepty designu. 
První polovina knihy je věnována fenoménu 'product lifecycle'. Product lifecycle analysis (PLA) se dnes běžně používá v průmyslu při vyhodnocování environmentálního dopadu produktů. Jedná se o rozebrání jednotlivých fází, kterými produkt prochází - v případě oděvu je to (1) zajištění vláken, (2) produkce, (3) používání oděvu spotřebitelem, (4) konec 'života'. 
Dozvíte se všechno o vláknech a textíliích, o alternativách k současným nejrozšířenějším vláknům, kterými jsou bavlna a polyester. V knize najdete také zajímavá data, třeba, že na výrobu jednoho kilogramu bavlny je potřeba 8 000 litrů vody. Na výrobu stejného množství polyesteru je potřeba pouze litr vody, ale dvojnásobek energie. 

Druhá část knihy je věnována fashion systému - roli módy ve společnosti a současnému konceptu fast fashion, ve kterém jsou drahocenné zdroje rychle zpracovány do nekvalitních produktů a po několika málo nošeních vyhozeny. Ještě rychleji se pak stává odpad ze všech obalů, které se módy týkají stejně jako všeho ostatního spotřebního zboží. 

Doporučuji přečíst si Sustainable Fashion and Textiles v kombinaci s Cradle to Cradle, protože jakoukoliv literaturu je ideální číst v kombinaci s Cradle to Cradle. Report z této knihy se pro vás již chystá. 

Restart napsali zakladatelé firmy 37 Signals Jason Fried a David Heinemeier Hansson. Kromě jiného mají na svědomí i 'project management software' Basecamp. 
Ať už podnikáte, nebo se na to chystáte, nebo jen vedete nějaký zatím nevýdělečný projekt, knihu Restart určitě potřebujete přečíst. Jak vědí sami autoři - někde v této knize je jedna myšlenka, která změní váš život, vaše aktivity, váš business. 
Pro mě to byla kapitola o vybavení. Už několik měsíců chci točit videa, ale nemám na to doma pořádné vybavení, vůbec se v tom nevyznám. Chtěla jsem najmout tým, ale kluci mě inspirovali k tomu, abych si videa točila telefonem za 100 euro sama. Zde tedy citace z kapitoly, která změnila život, business a aktivity mě: 

Kytaroví mistři říkají: "Tón máte v prstech." Můžete si koupit stejnou kytaru, stejné efektové pedály a stejný zesilovač, jako má slavný rocker Eddie Van Halen. Ale když na tohle všechno vybavení zkusíte zahrát, hrajete zase stejně jako vy. 
Stejně tak by si Eddie mohl vzít nějakou obyčejnou kytaru od Strat/Pignose ze zastavárny, a poznali byste, že hraje Eddie Van Halen. Skvělé vybavenívám jistě pomůže, ale skutečný tón pochází od vás samotných." [...]

Restart je výjimečný úlovek v naší fashion knihovně i proto, že je jako jedna z mála Česky. Ať už máte či nemáte vzdělání v oblasti obchodu, Restart vám buď ulehčí od tisíců nástrojů, tabulek a pravidel, které do vás nahustili ve škole, nebo vás inpisruje, že i bez MBA se dá podnikat a vydělat peníze. 
A jak dopadla moje video produkce? mrkněte na youtube channel :-) 

Kdo mě zná, jistě o té knize ode mě slyšel. Mnoho vědomostí z ní čerpám při přípravě mých vlastních strategií, řešení dalších životních kroků a při přípravě workshopů pro vás. 
Autorka knihy, Cynthia A. Montgomery, učí na Harwardu program Owner, President, Entrepreneur. Po několika letech práce s 'vrcholovými podnikateli' pochopila, že strategie je víc, než se dá vyčíst v učebnici. Strategii vaší firmy nemůžete někomu zadat. Jako zakladatel a vůdce svého podniku jste vy v podstatě ztělesnění vaší strategie a vaše strategie musí prosakovat celou vaší firmou, všemi vašemi aktivitami. Cynthia přišla také na to, že strategie se nedá vypočítat. To, co si vyzkoumáte z trhu, co vám řeknou vaši klienti při 'focus groups' (typ průzkumu, kdy zjišťujete preference zákazníka) není ani směrodatné, ani dostačující k nastavení dobré strategie. Dobrá strategie musí být postavena na něčem mnohem hlubším, na účelu. Účel vašeho podnikání je v překladu důvod, proč ráno vstáváte z postele. Chcete svým klientům ulehčit život, přijít s řešením, které jim ušetří čas nebo peníze. Nebo míříte ještě výš. Chcete vybudovat smysluplný produkt nebo službu, z které budou mít užitek všichni, nejen vaši klienti, ale celá komunita, všechny živočišné druhy na této planetě.