Kamilo, a nesmějou se vám? 

Fakt mě baví dělat ty rozhovory s médii. Novináři či novinářky jsou děsně fajn. Dokonce s bloggerkou Lucií, u níž jsem se na blogu Život podle Lucie objevila už dvakrát, jsme navázaly přátelský vztah. 

Blábolit o udržitelné módě bych mohla celé hodiny. A jak říkám, ty rozhovory jsou často dost zábavné. Například otázka: 

Kamilo, a nesmějí se vám lidi za to, v čem chodíte oblékaná? ​

photo credit: https://www.facebook.com/MartinHaburajPhotographer

Mmmmm, ne :D Tím, jak toho oblečení mám málo, jedná se o časem prověřené kusy. Samá kvalita, žádné žmolky. Navíc na první pohled nikdo netuší, co mám na sobě. Je to jen hra mysli. Vy jste ti jediní, kdo zná historku vašeho oblečení. Nědko se s ní chce chlubit, někdo se za ní stydí, ačkoliv jde úplně o ten samý příbeh. ​

"To je ze sekáče!" 

Někdo tuto větu říká se studem, jiný se jí chlubí. Záleží prostě jen na vás, co určíte jako 'in' a co jako 'out'. Nejde o trendy, jde spíš o původ vašeho oblečení. 

"Jooo, to mi máma koupila ke dvanáctým narozeninám."
"To je z recyklovanýho plastu z oceánu." 
"To je po babičce, vyměnila jsem knoflíky heleď." ​
​"To jsem si přešila." 
​"Tu kabelku jsem našla u popelnic."

Někdy odcházím z bytu a také na mě skočí šotek, začne mi šeptat: "to všichni vědí, že to triko máš po mámě! Je to na něm vidět, všichni to vědí. Nikdo ti nic neřekne, ale všichni si budou myslet, že jsi socka." 
Je to pěknej prevít, ten šotek. Ale. Za prvé kecá. Pokud to dobře skombinujete, tak nikdo nemůže tušit, odkud to oblečení je. Může to být znouzectnost po mámě, nebo docela drahý kousek vintage oblečení. A za druhé zase kecá. Nikdo kromě vás to neřeší, fakt! Všiměte si, jak se sami zaobíráte sebou, kolik času nad sebou samotnými strávíte. Máte čas řešit někoho jiného? No asi moc ne. A všichni ostatní to mají stejně. Řeší vlastní komplexy, na ty vaše jim nezbývá čas. A za třetí, šotkovi klidně můžete říct: "já jsem na to ale hrdá, že je to po mámě!" A s klidem odejít učit módní marketing před skupinu dvacetiletých američanek. Jsem na své oblečení prostě hrdá. A moje hodnoty mě prostě baví. A klidně se o tom můžeme bavit. A ani moje studentky, ani management školy, kde učím, se mi nesměje. Naopak, moje manažerka s obdivem poslouchá historku o náhrdelníku od slovenské návhrářky Slávky a říká: 

"Everything you wear has a story, Kamila." 
"Všechno, co nosíte, má příběh, Kamilo,"

A teď teda přišlo to těhotenství a já jsem si zatím nepořídila jediný kousek (a tak jsem nejen ušetřila majlant, ale ještě k tomu jsem poznala například skvělou Janu Rollovou a další maminky!) Pořád ještě sháním kraťasy a legíny, ale nijak to nehoří. A ačkoliv jsem všechno podědila, tak se mi zatím nikdo nesmál. 

Style is not about money. 
Styl totiž není o penězích. 

Jo a ta světle modrá kabelka je z blešáku, stála 2 eura. Šaty po kamarádkách, batoh od Alex Monhart a žabky jsme loni v létě dostali na svatbě přítelových přátel, abychom mohli řádit pěkně v pohodlíčku. 

Vystajlovaná a ještě mi zbylo na bublifuk nebo na membership v zenovém bazéně - viz. fotky výše. Aneb asi stále platí, že

kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.