Párty dekorace jak jen to šlo

Představa 'baby shower' párty mě doslova děsila. Osobně jsem průběh takového večírku viděla maximálně v Přátelích. Můj muž byl před pár měsíci na baby shower našich známých, já byla pracovně v zahraničí, a tak jsem se dozvěděla, že nastávající maminka z plínky jedla jablečnou přesnídávku (bleah! Určitě ani jedno nebylo organické) a měřili jí obvod pasu (a toto číslo, stejně jako údaj na váze, nechci vůbec vědět). 
Takže jsem vyhlásila 'almost family párty', která se netočí pouze kolem nastávající matky, ale jako správná feministka jsem do všeobecného veselí zapojila i mého muže. Oslavit, že z něj bude tatínek je jistě stejně důležité jako to, že ze mě bude maminka. 
Náš byt prošel zatěžkávací zkouškou, účast potvrdilo 15 lidí, čtyři díky bohu na poslední chvíli nemohli dorazit a udělali jsme si s nimi komornější oslavu o týden později, ale dva další nečekaně potvrdili účast asi hodinu před zahájením večírku. I tak - 17 talířů, příborů a skleniček doma nemáme, takže se skoro schylovalo k nějakému nákupu!!! A to navíc nějakých PLASTOVÝCH talířů a příborů a kelímků! Hrůzou mi vstávaly vlasy na hlavě, ale držel jsem se svého hesla: 

KREATIVITA JE TA MEZERA MEZI ASPIRACÍ A ZDROJI. 

Paradoxně jsem jí musela uplatnit především při přemlouvání partnera, abychom - prosím prosím - ty strašný plastový věci nekupovali. Ubrala jsem se k bleskové akci. 
Miláček má totiž velkou spotřebu marmelád a já zase sklony hromadit doma ty prázdné sklenice a uskladňovat do nich všechno možné. 17 jsem jich doma našla bez problému. Po dobu tří večerů jsem z nich odmáčela a snimpávala informace o obsahu, abych je nakonec (ano, to nejlepší nakonec) ozdobila hipsterskou lepící páskou. Každá sklenička měla svůj specifický design, aby si jí hosté poznali. Přítel kouká na tu nádheru, já jsem celá šťastná, jak jsme ušetřili planetu a jak je to krásný a praktický a on mě najednou sundá větou

Quel pauverté! 
Proboha, taková chudoba! 

a pokračuje: tohle nehodláš použít jako skleničky na tu párty?! 
Já: heh? Ale vždyť je to úplně super! Je to praktický, stabilnější než kdekterej plastovej kelímek, je to originální, udržitelný, navíc i krásný a upcyklovaný, tudíž moderní. 
Harold odchází s hlavou v dlaních z kuchyně a mrmlá o něco o tom, že tohle je teď jeho život. Radostně mu skáču na záda a směji se jeho hranému zoufalství. Skleničky mi prošly. 
Než se stačil rozkoukat, koupila jsem i ekologické, kompostovatelné talířky a misky a napsala jsem kamarádovi, zda by mohl přinést nějaké vidličky. Cena dřevěných příborů byla totiž opravdu přemrštěná a navíc, když známé poprosíte, aby přinesli na oslavu vidličky, minimálně je pobavíte, upevníte vztahy a tak. Je to takové komunitní, opravdové sdílení života a matka příroda si jen chrochtá blahem. 

Dekoraci jsem vyřešila pompomy vlastní výroby z hedvábného papíru a pro mého krále a pro sebe, jako nastávající královnu naší domácnosti, jsem vyrobila ze staré krabice koruny. Zlaté 'diamanty' jsou vystříhané z tvrdého papíru, který se tu používá pro balení dortíků. 
Nesmím zapomenou na 'květiny'. Tolik jsem toužila po nějakém pugétu s bílými květy! Neplánuji totiž svatbu, a tak mám tendenci kompenzovat si některé estetické zážitky jinde... ale kytky jsou prostě neudržitelný. Pěstují se často v Africe, kde se v podobě kytek vlastně exportuje voda, kterou místní potřebují na úplně něco jiného než na business s růžema. Takže jsem našla cestou domů z bio obchodu neotříhaný živý plot a... zastříhla jsem mu pár vyčuhujících větviček. 

Dnes máme už dva týdny po párty a já zvědavě čekám ty kontrakce... Skleničky slouží dál. Vzhledem k tomu, že máme tu myčku a minimalistikou domácnost, tak aspoň teď do ní máme co dávat. Pompomy a koruny schovám v krabici do sklepa. Za rok touhle dobou přidělám korunu pro naší princeznu a pod heslem 'REUSE' použijeme dekoraci na další párty.